EN 
DE 
SK 
Podobně jako v západních zemích je v Česku na vzestupu lékařství na dálku. Takzvaná telemedicína umožňuje například distanční dohled na pacienty s vysokým krevním tlakem nebo počáteční demencí a je díky ní možné z pohodlí domova absolvovat i různá vyšetření. Podobně jako práce na dálku nebo e-shopy i telemedicína výrazně zrychlila svůj rozvoj během pandemie koronaviru.
„Česká společnost si osvojuje nástroje telemedicíny nebývalým tempem“, tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob s tím, že telemedicína je pro ministerstvo jednou z cest, jak modernizovat české zdravotnictví.
Telemedicína neznamená jenom dálkové konzultace pacienta s odborníkem, ale i telemonitoring zdravotních parametrů a s tím spojený přenos dat a snímků, které následně specialista zpracuje.
„Aplikace dohlíží na pacientův denní režim, monitoruje, co dělá, připomíná mu všední úkony jako hygienu, stravování, příjem léků, oblékání nebo nákupy“, říká kolega TeleHealth Consultant Petr Moláček s tím, že řešení je určené pro pacienty s prvotní fází choroby, a ne pro těžší případy. Alzheimerova choroba se projevuje ztrátou nervových buněk v mozku a jde o jednu z forem demence.
Součástí aplikace je i takzvaná digitální terapie – tedy podpora kognitivních schopností ve formě cvičení paměti pomocí testů. Ty nejsou pouze textové, aplikace pacientům pouští i třeba zvukové, obrazové nebo video testy, které umí využít například rodinné fotky. „Jsou to nástroje, které paměť nezlepší, ale pomáhají ji udržovat co nejdéle v co nejlepší kondici. Na tom je založená i diagnostika pomocí umělé inteligence, která vyhodnocuje chybovost v testech, jaké funkce se zhoršují, jak nemoc postupuje, ale také předpovídá, jaká je prognóza celkového zhoršení“, popisuje Petr.
Cílem aplikace je, aby nemocný člověk mohl co nejdéle zůstat doma a nemusel přecházet do odborného ústavu. „Tím přispějeme k tomu, aby se netrápil ani on, ani okolí, které o něj pečuje“, říká Petr Moláček. Řešení je určeno široké veřejnosti, tedy pro rodinnou péči o seniora, mohou ji ale využívat i Alzheimer centra. Za svůj přístup a technologii byla firma loni oceněna v anketě Microsoft Awards 2021 v kategorii společenské odpovědnosti.
„Telemedicína umožňuje poskytovat kvalitní péči daleko širšímu množství pacientů a zároveň snižovat náklady s poskytováním zdravotnických služeb. Z toho důvodu sami investujeme do technologií podporující telemedicínu a spolupracujeme s partnery, kteří vytváření konkrétní řešení, jako je to případě společnosti Principal engineering v České republice“, říká Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy Microsoftu.
Podle něj má telemedicína tři hlavní výhody. „První je zajištění kvalitní zdravotní péče nezávisle na tom, kde se pacient nachází a bez jeho nutnosti cestovat k lékaři. Druhým bodem je snížení administrativní náročnosti s poskytováním zdravotní péče a v neposlední řadě je to snížení nákladů při jejím poskytování, při kterém se zachovají vysoké standardy nebo se i zvýší díky schopnosti vzdáleně sledovat zdravotní stav pacienta“, doplňuje Kačmář.
Na řešení pro dohled a diagnostiku pacientů s Alzheimerovou chorobou jsme začali pracovat v roce 2018. Platforma je zcela postavená na technologiích Microsoftu. Získaná data ze senzorů přenáší do cloudového prostředí, kde k nim má přístup pacient, jeho dohled i lékař. Firma rozjíždí i další podobný projekt, u kterého je cílem dohled na nastávající matky, u kterých může vzniknout riziko zvýšeného krevního tlaku a je nutné ho třikrát denně hlídat.
Hlavním problémem přitom podle firmy nejsou technologie, ale spíše pohled české společnosti na telemedicínu. „Nasazení telemedicíny jako technologie vyžaduje velkou změnu procesů a nastavení lidí, kteří to vnímají jako práci navíc. Zároveň na telemedicínu není stále nastavené legislativní prostředí a vyřešený systém financování. To je velkou překážkou, zvlášť když v Česku téměř celou zdravotní péči hradí zdravotní pojišťovny“, říká Zdeněk Culek za externí komunikaci. Firma už poslala přihlášky a popis svých služeb do VZP. V pojišťovně teď běží roční schvalovací proces, po kterém by mohly být služby firmy zařazeny do úhradové vyhlášky.
Firma se zaměřuje i na ochranu lidí před virovými a respiračními nemocemi. Řešení je založeno na sběru dat z chytrých hodinek, jako je tep, fyzická zátěž, počet nádechů nebo saturace kyslíkem. Data pak vyhodnocují a porovnávají s veřejně dostupnými daty od Zdravotnického ústavu a také s údaji o ovzduší, dopravě nebo s pylovým zpravodajstvím. Na projektu spolupracujeme s Univerzitou Pardubice.
„Řada firem a celý zdravotnický systém utrácí obrovské peníze za vypisování neschopenek kvůli respiračním nemocem, čemuž by se dalo včasným zásahem a reportem předcházet. Máme dokončenou technologickou část, kdy používáme i mobil k diagnostice jazyka. Když člověka pálí v krku, udělá si fotku jazyka a tu odešle do systému, který ji pomocí strojového učení vyhodnotí“, říká Petr Moláček s tím, že jakmile podobných dat přibyde, je to jasné znamení, že se do společnosti blíží z nějakého směru nákaza a bude nutné zavést řadu hygienických opatření.
Ministerstvo zdravotnictví loni zřídilo pracovní skupinu pro telemedicínu jako svůj odborný poradní orgán a připravilo projekt podpory telemedicíny jako součást Národního plánu obnovy. Přesto podle Moláčka není český zdravotnický systém na telemedicínu připravený. „Je potřeba se zaměřit především na prevenci, která představuje obrovské pole, kde se můžou ušetřit peníze. Je záhodno to dostat i do hlav lidí, aby se jim na data z hodinek mohl koukat i někdo jiný – nějaká technologie a následně i pan doktor, aby dokázal nástup onemocnění nebo příznaky vyhodnotit ještě předtím, než člověk onemocní“, uzavírá Petr Moláček s tím, že doktoři mohou mít leckdy obavy z toho, že jim technologie sebere práci nebo že přijdou o peníze, které dostávají na základě vykázaných výkonů.
Zdroj: Hospodářské noviny
